Všechno nejlepší, Zdeňku Svěráku!
První hru AKT jsem viděl ještě v Malostranské besedě, kde ji diváci sledovali se skleničkami vína od stolků, na nichž byly rozsvícené lampičky. U jednoho tehdy seděl herec František Filipovský se svou rodinou. AKT jsem dokonce ještě stihl vidět v podobě, v níž Svěrák nehrál sexuologa, ale esenbáka. V modročervené uniformě! Jak jsem se později dozvěděl, za pár měsíců musel postavu přepsat.
Osmadvacátého března se kromě vás narodil také Jan Ámos Komenský a Bohumil Hrabal, navíc je Den učitelů. To je docela dobrá společnost, co říkáte?
Společnost je to dobrá, taky Maxim Gorkij do ní patří, ale toho dne se narodila i spousta jiných lidí, takže pochybuji, že den narození nějak ovlivnil můj a jejich osud.
Určitě se vám splnilo víc, než jste si dokázal představit, toužíte ještě po něčem? Třeba jako bývalý učitel napsat slabikář?
Myslím si, že dokud člověk žije, nepřestane po něčem toužit. Ale je to toužení skromnější: například aby spal bez prášků, aby jeho žena spala bez prášků… Mám i neskromnější touhy: abych ještě pár let mohl hrát divadlo, řídit auto… Napsat slabikář je krásný úkol, ale těžký. Stačí mi, že se pár mých textů dostalo do čítanek.
Nenapadlo vás, jestli není čeština příliš obtížná, když jí hovoří a hlavně píše dobře tak málo Čechů? Nebo máme špatné učitele?
Čeština obtížná je, co si budeme povídat. Před cizincem, který ji zvládne, smekám. Ale je krásná. Když ji naši předkové křísili, dali si práci, aby byla bohatá, výstižná a schopná obstarat komunikaci v životě, ve vědě i v básni. Učitelé jsou jako žáci: dobří a horší. Těm lepším se podaří představit češtinu v její spanilosti a vzbudit v dětech něco jako lásku k mateřštině. Ale ani těm nejlepším se to nepodaří u všech.
Jak se vám líbí novotvary? Ztotožnil jste se s některými, nebo je odmítáte? Které vás provokují nejvíce?
Já nejsem purista. Jazyk má samočisticí schopnost. Co je mu cizí, to časem sám vyplaví. Víc mi vadí líná výslovnost. Lidi, co při řeči skoro neotevírají ústa. Místo na shledanou říkají naseanou, místo vole jen voe. V poslední době těžko vydýchávám jakobíny. To jsou Češi, kteří řeknou v jedné větě třeba třikrát „jakoby“.
Bude to vypadat jako samochvála, ale my v Divadle Járy Cimrmana vštěpujeme divákům lásku k češtině, aniž by o tom věděli. Kromě toho, že poctivě mluvíme, předvádíme ji jako skvělý nástroj humoru.
Věříte lidem, kteří vás chválí, že nevypadáte na svůj věk?
Věřím jim, že mě chtějí potěšit. Většinou poděkuju a řeknu starý, ale dobrý vtip o tom, že lidský život má tři období: dětství, dospělost a vypadáš dobře.
Musela se vaše paní přemlouvat k tomu, aby se jí líbil váš plnovous?
Vousy nosím od srpna 1968. Nebyl jsem sám, kdo si tehdy řekl, že se oholí, až Rusové odejdou. Když pak odešli, už jsem si na plnovous tak zvykl, že si oholený připadám jako nahý a zebe mě obličej. Taky je pravda, že moje paní mě oholeného nemá tak ráda jako zarostlého.
Vypozoroval jste, co ve vás způsobuje pocit radosti?
Velká radost je dělat někomu radost. To si svým povoláním bohatě dopřávám.
Máte pořád dobrou paměť, abyste odehrál patnáct her? Jak si ji osvěžujete?
Paměť má v mozku několik šuplíků. Ten, kde jsou uloženy texty divadelních her, mi funguje zatím dobře. Ale pro jistotu si komedii, kterou jsme dlouho nehráli, rád projedu na odpolední zkoušce. Horší je to se zásuvkami se štítkem „Kam jsem to dal?“ nebo „Kde mám být?“ Nade dveřmi, kterými vycházím z domu, mám výrazně napsáno K+M+B, což, jak asi tušíte, nejsou Tři králové, ale klíče+mobil+brejle, ale já se na ni zapomínám podívat. Onehdy jsem taky nastoupil do svého auta zadními dveřmi a divil se, že tam není volant a pedály.
Jak se bráníte smutku? Na koho, kdo tu už není, vzpomínáte?
Bránit se smutku… Smutek patří do života stejně jako veselost. Kdybychom ho neznali, nebylo by veselí tak vzácné zboží. Na své kamarády, kteří už byli odvoláni, vzpomínám, i když nechci. Myslím tím hlavně Láďu Smoljaka a Honzu Kašpara. Vedle schodů na jeviště máme pořád zařízení, které Láďa vymyslel, aby se tam Honza na vozíku dostal. V herecké šatně mají na svých místech jmenovky, jako by tu účinkovali dál. Když se nám představení obzvlášť povede, říkáme Smoljakovi, který se na nás dívá z fotky: Láďo, dneska bys neměl jedinou připomínku.
Dojímáte se častěji než dříve? Stydíte se za to?
Dojímám a nestydím. Ale vadí mi, když se mi začne lámat hlas při veřejném projevu. Na to bych potřeboval radu nebo lék.
Jan Werich kdysi vyčítal kamarádovi Nezvalovi jeho poému o Stalinovi a Nezval se usmál a povídal: „Jeníčku, to vyvane.“ Přál jste si někdy, aby něco z toho, co jste udělal, vyvanulo?
Nic nevyvane. Je mrzuté, že často nevíme, co autora přimělo tu věc napsat nebo udělat. Možná bychom ho pochopili. V Nezvalově případě za tím mohl být i strach o život. Jsou skutky, na které nejsem pyšný. Ale věřím, že ty dobré to přebijí.
Odpouštíte v životě lehce, nebo to ve vás naopak dlouho hlodá?
Několikrát se mi stalo, že mě někdo urazil tak, že jsem sedl a s tlukoucím srdcem mu napsal drsný dopis s vědomím, že to si teda dotyčný za rámeček nedá. A nedal. Moje žena usoudila, že dopis splnil svůj úkol, a doporučila mi, abych ho hodil do kamen.
Na čem pracujete?
Hledáme se synem Honzou herce pro film PO STRNIŠTI BOS. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA se odehrávala po skončení druhé světové války, Strniště zachycuje Protektorát. V obou sledujeme malého Edu a jeho rodiče. Přemýšlíme, kdo nahradí mne a Libušku Šafránkovou. Rád bych si ve filmu také někoho zahrál, abych byl u toho, ale zatím nevím koho.
Už máte vymyšleno, jak oslavíte své kulaté narozeniny, padesát let divadla a padesát let spolupráce s Jaroslavem Uhlířem?
Naše spolupráce s Jaroslavem bude zčásti oslavena představením VÍTEJ NA SVĚTĚ, což je taneční ztvárnění našich písniček Baby baletem Praha, a zčásti divadelním muzikálem AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ. My dva si spolu zajdeme na pivo. K výročí Divadla Járy Cimrmana vydáme knížku PŮLSTOLETÍ S CIMRMANEM. Mám dvě rodiny: divadelní a přírodní. V obou rodinách vzdám osudu dík za to, že jsem se dožil tak pěkného věku a že to ještě vnímám.
Toto je jen část článku. Celý vyšel v časopisu Xantypa.
Vašek Vašák
Tragicky vykoupená genialita
Životopisný román Já, Vincent je strhující a poctivé dílo. Spisovatel, scenárista a herec Jiří Žák ho „vyseděl“ mnohaletým studiem reálií, malířovými dopisy i událostmi, které postavil van Goghovi život do cesty.
Vašek Vašák
Taxmeni 50 let
Původně hráli něco mezi bluegrassem a folkem, pak moderní i military country. Od okamžiku, kdy se sešli poprvé, uplynulo padesát let!
Vašek Vašák
Lustig znamená veselý
Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, přežila Terezín, Osvětim i Mauthausen a dnes, ač téměř pětadevadesátiletá, o svých zážitcích vypráví.
Vašek Vašák
S nemocí se nebojuje
Petru Hanáčkovi oznámili lékaři, že má rakovinu. Bylo mu pětačtyřicet let. On však odmítl devastující operaci, a za pomoci své manželky Martiny se rozhodl vyléčit se.
Vašek Vašák
Fanoušci musejí být šílení
S Tour de France mám trochu problém. Na jedné straně obdivuju umění jezdců, na druhé straně moc nevěřím, že ho dosahují bez podpůrných prostředků. Nejvíc mě ale irituje chování diváků a nechápu, proč ho pořadatelé tolerují.
Vašek Vašák
Cesta k čisté přírodní kráse
Pokud chcete spatřit skutečnou přírodní krásu, podívejte se na polodrahokamy. Anebo si pořiďte nádhernou knihu Acháty Barrandienu, která vás s nimi seznámí.
Vašek Vašák
Sto let velkého klauna
Miroslavu Horníčkovi se zdáli klauni svým uměním nedostižní. Já si však myslím, že sám byl jedním z největších. Letos uplyne sto let od jeho narození.
Vašek Vašák
Karlínský masopust 2018
U nás v Karlíně se toho děje hodně a masopust už tu má dokonce tradici. Přesvědčte se, jak ho slaví Pražáci.
Vašek Vašák
Komedianti jsou jako „jézeďáci“
Ivan Mládek je nejen muzikant a komik, ale i absolvent strojní průmyslovky a inženýr ekonomie. A rád mluví (vážně) do politiky.
Vašek Vašák
Ty jo, to je Janda!
Jiřina Anna Jandová (28) není jen dcera Dalibora Jandy, ale i zpěvačka, která má na svém kontě tři alba. Povídali jsme si nejen o hudbě. Snažil jsem se také přijít na to, jaká vlastně je, což mě u každého zajímá.
Vašek Vašák
Vyhladovět, řekl Brežněv!
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se poznali na Vysoké škole obchodní. Rok po jejím absolvování už spolu odjížděli na svou první velkou výpravu. 22. dubna 2017 v 9.30 se koná oslava této cesty, od níž právě uplynulo 70 let!
Vašek Vašák
O venkově, dětech a vších
S Davidem Kollerem jsme dlouhodobí kolegové a někdejší sousedé. Mám pocit, že se dodnes rádi vidíme. Proto jsme ani v rozhovoru nepředstírali vykání.
Vašek Vašák
Není sport, jako sport
Je jedno, jaký sport děláte. Pokud ho děláte vrcholově, trénink vás bolí stejně, ať se věnujete takzvaně „malému“, či „velkému“. Také radost z medaile máte stejnou. Ale...
Vašek Vašák
Karlínský masopust
Lidi se rádi pitvoří, pomalovávají a oblékají do kostýmů někoho, kým nejsou. To nemyslím pejorativně. Prostě je to baví. Ideální je k tomu slavnost masopustu, která leckde ožívá. Třeba v Praze Karlíně.
Vašek Vašák
Ejhle pražský prabulvár
Skvělý Formanův film Amadeus má jednu vadu: pomohl rozšířit fámu o „vzpouře génia průměrnosti“. Salieri však nebyl ani špatný skladatel, ani nebyl zodpovědný za Mozartovu smrt. On byl oběť.
Vašek Vašák
Šťastná (a slušná) to žena
Sedmnáctého ledna by se dožila sedmaosmdesáti let MUDr. Jaroslava Moserová - žena mnoha zájmů i profesí, která za sebou zanechala nesmazatelnou stopu. Posuďte sami.
Vašek Vašák
Čerti, z nichž jde strach
Zatím, co u nás odměňuje Mikuláš za dobré skutky, salcburští krampusové se zaměřují spíše na prohřešky. Proto vzbuzují strach. Nejen u dětí, ale i u dospělých.
Vašek Vašák
Česká Tina Turner
Pro mě je Věra Špinarová zpěvačkou s nejkrásnějším hlasem u nás.Tím spíš mě těší, že jsem jí mohl napsat několik písní a jednu z nich zpívá nepřetržitě třicet let. 23. prosince se dožívá půlkulatin, takže Věrko, všechno nejlepší.
Vašek Vašák
A zase ty koledy!
Před lety jsem dostal zakázku upravit dvacet českých, moravských, slezských a slovenských koled a vytvořit z nich album. Tehdy jsem je poznal více do hloubky a zamiloval jsem si je, což trvá dodnes.
Vašek Vašák
Už jste viděli fatu morganu?
Zabírá více než čtvrtinu Afriky, má skoro stejnou plochu, jako USA nebo Čína a je zřetelně viditelná z vesmíru. Sahara.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 90
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1232x