A zase ty koledy!

Před lety jsem dostal zakázku upravit dvacet českých, moravských, slezských a slovenských koled a vytvořit z nich album. Tehdy jsem je poznal více do hloubky a zamiloval jsem si je, což trvá dodnes.

(ceskatelevize.cz)

Projekt se však nakonec neuskutečnil. Vše už bylo připravené: dohoda s nahrávací společností i studiem, s muzikanty (mimo jiné s houslistou Jaroslavem Svěceným) a interprety (Martou Kubišovou, Petrem Spáleným, Jankem Ledeckým, Richardem Müllerem, Petrem Lipou ad.), kteří si vybrali tóniny, měl jsem dokonce příslib od pana kardinála Duky, že cédéčko pokřtí. Zkrachovalo to - na penězích. Koledy si každopádně zaslouží, aby se o nich nejen psalo, ale především, aby se zpívaly, protože jsou krásné.

(sleviste.cz)

Koleda je původně píseň, kterou děti zpívají během křesťanských svátků při obcházení domů, kdy si "koledují" o výslužku. Chodilo se o Štědrém večeru, na svatého Štěpána, na Nový rok a Tři krále (někde ještě na Hromnice, tedy 2. února). Postupně se stalo slovo koleda označením pro vánoční písně. 

KRÁTKÉ NAHLÉDNUTÍ DO HISTORIE
Nejstarší záznamy o vánoční hudbě jsou uloženy v knihovně Metropolitní kapituly pražské a pocházejí z 11. až 12. století. Našli byste je v tzv. Chválách mariánských. 
Autorem první koledy byl podle legendy ve 13. století svatý František z Assisi(1181–1226). Ale víte, jak to s legendami bývá.
Nejprve vznikaly náboženské písně s latinskými texty, avšak časem si lidé začali zpívat vlastní písničky. Ve středověku je šířili potulní žáci, kteří si jejich zpěvem přivydělávali. Třeba "makaronské koledy" se zpívaly směsicí latiny a místních jazyků. Blízkosti sousedních zemí a možná i nesprávnou interpretací došlo v některých vánočních písních ze Slezska a severní Moravy k mísení češtiny a polštiny (Narodzil se Kristus Pán, Josef, muj kochany - v 15. století se navíc objevil zvláštní jev: řada českých koled byla vyloženě přeložena do polštiny).
Pro nás je ale důležité, že právě vánoční písničky jsou prvními dochovanými písněmi v naší mateřštině. Podle spisu Štědrý večer, který sepsal v Břevnovském klášteře vážený mnich Jan z Holešova (1366–1436), je vůbec nejstarší českou koledou Vele, vele, stojí dubec uprostřed dvora. O trochu mladší je Ježíš náš spasitel (po kliknutí na odkaz ji uslyšíte, s prominutím, v mé úpravě, jako demosnímek: http://jdem.cz/bu2su4.

(koule.cz)

V 17. století nechala Jednota bratrská vytisknout české kancionály (velká část jich byla věnovaná adventu a Vánocům), které se staly oblíbenými. V nich byste našli i píseň Narodil se Kristus Pán, veselme se. Ta je ovšem daleko starší. Vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis, známé už prý ve 13. století. Českým textem ji opatřil kdosi až daleko později.
Renesance se snažila odbourat anonymitu autorů. Díky tomu víme, že jedním z prvních hitmakerů v oboru vánočních songů byl Campanus Vodňanský. Zasloužil se o to mimo jiné titulem Panna syna porodila. 
Ještě známější je barokní básník, skladatel, varhaník a hospodský z Jindřichova Hradce Adam Václav Michna z Otradovic, jehož šlágr Chtíc aby spal zlidověl.  http://jdem.cz/bu2rq2 

V pozdním baroku vznikly české pastorely – pastyřské skladby pro sólový zpěv a sbor s doprovodem nástrojů, jimž se podařilo protlačit až do vánočních mší, což bylo v té době považováno za slušný úspěch. Psali je obvykle kantoři pro své žáky. Dodnes se zpívá pastorela Ondřeje Poddaného z Rožmitálu Sem, sem pastýři.
Nejproslulejším tuzemským autorem je ovšem Jan Jakub Ryba, jehož Česká mše vánoční (známá i jako Hej, mistře, vstaň bystře - vznikla v roce 1796) se dává při štědrovečerních půlnočních mších. Její předností je srozumitelnost a hravost. Přesvědčte se třeba na unikátní nahrávce s Beno Blachutem: http://jdem.cz/buztq5.

(popron.cz)

Celosvětově nejoblíbenější vánoční písní je však Tichá noc, svatá noc, jejíž text napsal v roce 1818 v solnohradské vesnici Oberndorf pomocný kněz Josef Mohr a zhudebnil ho místní varhaník Franz Xaver Gruber. Důvodem bylo, že se v kostele rozbily varhany, takže Stille Nacht, heilige Nacht zazněla poprvé (což se příliš neví) za doprovodu kytary. V současnosti se zpívá ve tři sta jazycích! Sám jsem je počítal. A takhle vypadá v českém podání: http://jdem.cz/bu2rp4.
Ve 20. století se vánoční tématice nevyhýbali ani naši skladatelé klasické hudby. Josef Suk napsal skladbu pro klavír O Štědrém večeru, Bohuslav Martinů klavírní cyklus Vánoce, Vítězslav Novák Písně zimních nocí, Petr Eben Vánoční knížku pro klavír, jeho švagr Ilja Hurník Pastorelu pro dětský sbor a komorní soubor atd. Poslechněte si například Hurníkův Tříkrálový koncert: http://jdem.cz/bu28d9. 
 

Johnu Lennonovi se povedla opravdu krásná vánoční píseň: http://jdem.cz/bu2rs8(bratlesradio.com)

Z populárních vánočních písní se nejvíc ujala White Christmas (při níž Yvetta Simonová nebo Karel Gott Sní o Vánocích bílých), Jingle Bells (známá i s českým textem Vladimíra Dvořáka Rolničky, rolničky) a Lennonova Happy Xmas. V našich končinách si ale lidi zpívají především jednodušší Vomáčkovy a Borovcovy Vánoce, Vánoce přicházejí a Suchého a Šlitrovu Purpuru. Tady je v provedení Rudolfa Hrušínského: http://jdem.cz/buzxc7 Jiří Suchý mi o ní prozradil: „Píseň vznikla kupodivu v létě o prázdninách, kdy mi Jirka Šlitr povídal: ‚V Americe vychází rok co rok v obrovských nákladech Bílé Vánoce (White Christmas). Co kdybychom se pokusili udělat taky nějaký vánoční šlágr?‘ Tak jsem napsal text na Purpuru, on ho zhudebnil a skutečně se ta deska ohromně prodala. Příští rok se ji chystal vydat Supraphon ještě větším nákladem a Šlitr přišel s nápadem, napsat deset podobných písniček a vydat je na dlouhohrající desce. Tak jsme je udělali, ale žádná z nich už Purpuru nepřetrumfla.“ A tady je historická, Suchého nahrávka: http://jdem.cz/bu2rt9, která byla natočena těsně po smrti Jiřího Šlitra a účinkuje v ní i tehdy nová členka divadla Jitka Molavcová. 
 

(expozicekryl.cz)

Krylova Vánoční je na rozdíl od Purpury vyloženě smutná. Ovšem krásná. Posuďte alespoň podle textu:

Dříve, než ze stromečku opadá jehličí,
lůžko ti jmelím ozdobím,
dám fotku do rámečku, olovo zasyčí,
tvůj krajíc chleba ráno ptákům rozdrobím.
Za tebe sfouknu svíčku, jablko rozkrojím,
bude to hvězda, či snad kříž, 
tvé jméno na balíčku k ostatním připojím,
to abys nemyslel, že už k nám nepatříš.
Kus loje pro sýkory, na stole cukroví,
od zítřka noci ubývá, 
mráz cukrem pokryl hory, panáček hadrový
a jedna židle, jedna židle přebývá… 

Anebo si Vánoční pusťte: http://jdem.cz/bu2rr2 

Takže si nezapomeňte na Štědrý den zazpívat nebo alespoň pustit nějakou koledu. A abyste neřekli, že jsem jich jmenoval málo, tak ještě pár přidám: Půjdem spolu do Betléma, Jak jsi krásné neviňátko, Nesem vám noviny nebo My tři králové jdeme k vám.

P.S.
A ještě těm, které mermomocí zajímají další moje úpravy vánočních písní. Budu rád, když vás některé z mých demosnímků zaujmou. Ale fakt se nevnucuju :-) 

Narodzil se Kristus Pán (slezská): http://jdem.cz/buyvk2Den přeslavný (slovácká): http://jdem.cz/buyvm9Josef, muj kochany (z Těšínska): http://jdem.cz/buyvn8Dej Bůh ščestí (moravská): http://jdem.cz/buyvp4Hej, Vánoce (moravská): http://jdem.cz/buyvq8Študajnom, študajnom (slovenská): http://jdem.cz/buyvr7Aké to svetlo (slovenská): http://jdem.cz/buyvs9My tři králové (česká): http://jdem.cz/bu2rj8 

 
(foto: Marie Pačesová)

Koho by zajímal můj článek o Vánocích, najde ho na: http://jdem.cz/csuqh6