Islám je větší hrozba než Rusko

Benjamin Kuras je břitký komentátor polických událostí a vtipný glosátor života. Před křtem jeho knihy Bláhové snění o světě bez padouchů jsem si s tímto čerstvým sedmdesátníkem povídal o některých aktuálních tématech.

B.Kuras a V.Vašák

Ve svých článcích upozorňujete na hrozbu islámu pro západní svět. Nejeví se poté, co se stalo na Ukrajině, jako větší hrozba Rusko?

Pro západní Evropu určitě ne. Islám už okupuje Evropu ze západu, kde je zastoupen v poměrně velkých počtech. Ve Francii žije 15% muslimů, v Británii 5%, ve Skandinávii a v Holandsku okolo 10%. Bohužel se islámu ustupuje tím, že se mu poskytují všelijaká privilegia, počínaje výhodami před ostatními náboženstvími.

Proč se mu ustupuje?

Ve strachu z terorismu. Jenomže čím víc budeme ustupovat, tím bude terorismus silnější.

Co říkáte tomu, že v této situaci západní Evropa odzbrojuje?

To je skutečnost, která rozhodně stojí za pozornost. Česko má armádu složenou z necelých dvaceti tisíc profesionálů, z nichž jen pět tisíc je bojeschopných. Ostatní jsou všelijací kuchaři, spojaři, chemici, zdravotníci. Francie má ještě armádu jakž takž silnou, ale Británie snížila její stav z původních tří set tisíc na asi devadesát, Německo je nebojeschopné, Švédsko armádu zrušilo úplně a rozprodalo dokonce všechny její majetky a Holandsko je na tom taky špatně.

Takže to, co se stalo na Ukrajině, je současně připomínkou NATO, že to s odzbrojováním přehnalo?

V propozicích NATO je, že každý člen by měl dát 2,5% národního rozpočtu na obranu. Česko dává asi 1,2%. Jen USA, Francie, Británie a myslím, že Poláci poskytují víc, než je předepsaná kvóta. Ostatní západní státy se obrany de facto vzdaly. Někdo řekne: „Na co ji potřebujeme, když máme jaderný štít?“, ale jak budete bojovat proti teroristům jadernými zbraněmi v ulicích Prahy?

Vrátím se k Rusku. Nemohla by být Putinova hrozba nebezpečná pro baltské státy? V Estonsku žije 25,7% Rusů, v Lotyšsku 26,9 % a v Litvě 6,1%.

Všechny tři baltské státy jsou členy NATO, a to by je mělo podle regulí organizace ochránit. Islám je ale větší hrozba v tom, že už ho máme v ulicích.

Foto: Vašek Vašák

V České republice hrozba islámu zatím aktuální není.

To je dáno jednak tím, že Česko neposkytovalo přistěhovalcům takové sociální výhody, jako Německo, Francie, Holandsko, Británie a také proto, že učit se česky je asi tak desetkrát obtížnější, než se učit anglicky nebo francouzsky, kteréžto jazyky už řada Arabů a Nigerijců z domova zná. Ale to se může kdykoli změnit. Evropská unie nastavila regulaci pro takzvané rovnoměrné rozdělování migračních toků, čemuž Rusnokova vláda ještě zabránila. Jak se k tomu ale postaví tato vláda, zatím nevíme. Muslimové se sem ovšem mohou přelít z Německa a Rakouska, kde jich žije spousta a část jich je velice militantních. Ti už začínají ničit kostely a přepadat na ulicích viditelné křesťany a Židy. A jelikož existuje Schengenská smlouva o volném pohybu v evropském prostoru, tak se sem mohou kdykoli přistěhovat a Češi tomu nezabrání.

Ale ještě zpět k Rusku. Jak vnímáte Putinovy snahy ukusovat z Ukrajiny jeden kus za druhým?

Krym nikdy ukrajinský nebyl. Patřil Rusku a Chruščov ho daroval v roce 1954 z nějaké hlouposti Ukrajině. Putin to mohl udělat elegantněji, než ho obsadit vojensky.
Jestli má Ukrajina strach z anexe svých rusky mluvících oblastí, to už je jiná záležitost. Myslím si ovšem, že západ si dělá zbytečné naděje, že ji přetáhne do svého prostoru. Ukrajina byla vždycky v ruském a s tím se asi nic nenadělá.

My jsme také byli (a možná pořád ještě jsme) v zájmovém prostoru Ruska.

Já bych to zatím nebral moc vážně. Víc by se asi měly bát baltské republiky, které s ním přímo sousedí. Vliv Ruska u nás bude samozřejmě záviset na tom, jak silné budou v Česku proruské kliky a jestli pro ně nebude pracovat česká pátá kolona tím, že dostanou Temelín, nebo letiště. To už ale mají naštěstí Korejci.  

Mimochodem, i Rusko má s islámem problémy.

To jistě, vždyť už tam žije 15% muslimů. Možná, že to Putinovo chlapáctví je adresováno i jim. Aby si dávali pozor a moc nevystrkovali hlavu, že putinovská armáda je na ně připravena. Třeba o Ukrajinu ani tak nejde. Vemte si, že na Krymu je 17% krymských Tatarů, kteří by se asi rádi připojili k Turecku, takže já bych okupaci Krymu možná bral i jako nepsané, ale vážně míněné varování ruským muslimům a Turecku.

Ještě poslední otázka. Čtvrtého dubna vám bylo sedmdesát, jak byste chtěl strávit příštích, dejme tomu, třicet let?

Řeknu to heslovitě: hodně zdravého sexu a dost psaní, ale už jen o věcech, které mě opravdu zajímají, abych se nemusel honit za každou korunou a librou. A taky bych dál rád pomáhal svému desetiletému synovi, jenž žije v Anglii, dostudovat všechny školy, které z něj udělají anglického gentlemana. A samozřejmě bych byl rád, aby mi vydrželo zdraví. Třicet let by bylo dobrých. Já jsem doufal, že tu budu do sto dvaceti, ale do stovky by to stačilo.

Foto: Vašek Vašák

Benjamin Kuras je rodem Zlíňák (4. 4. 1944), vzděláním Olomoučák (od mateřské školky do konce studia anglistiky), krátce pražský anglický rozhlasový redaktor (1968), od října 1968 Londýňan a český redaktor BBC (od 1969), od roku 1975 britský občan. Autor patnácti anglických divadelních a rozhlasových her, které se hrály v šesti zemích. Knihy: Bláhové snění o světě bez padouchů, Ciao sexu, Jak přežít padouchy, Mao sexu, Nebýt Golema - Rabbi Löw, židovství a češství, Soumrak bílého muže, Tao sexu, Tao smíchu, Zakázané ovoce vědění, Žít všemi údy / Hravý talmud, Češi na vlásku, Nebýt Golema, Business je byznys, Jak přežít padouchy, Je na Marxu život?, Antonín a František jsou naživu, Deník viruse AIDSU, Pryč s prašivkami, Sekl se Orwell o dvacet let?. Evropa snů a skutečností, Jako psa ke kandelábru, Slepování střepů. Komenského návrat, Politika prochází pupkem, Klestění zarostlého chodníčku aneb Janáček pro samouky, Kulinářská velmoc Británie, Jak nejíst přátele, Jak zabít civilizaci.