Slituje se někdo nad Invalidovnou?

Pražská Invalidovna je pozoruhodná barokní stavba s bohatou historií. Například zde pobýval po návratu z první světové války (v níž přišel o ruku) světoznámý fotograf Josef Sudek nebo se tu točily filmy Amadeus, Hellboy, Doktor Živago, Hlídač číslo 47 a jeden z dílů seriálu o mladém Indiana Jonesovi. Po armádě zde měla najít azyl Filozofická fakulta UK, ale zdevastované památce možná hrozí osud Barrandovských teras!   

Invalidovna zbokuVašek Vašák

Vznik Invalidovny v pražském Karlíně byl inspirován projektem, který se zrodil dle rozkazu Ludvíka XIV. z roku 1670 a vyrostl na tehdejším předměstí Paříže, jako nemocnice pro invalidy (Hôpital des Invalides). Dnes jsou zde pohřbeni největší francouzští váleční hrdinové, včetně Napoleona Bonaparta. Nejcennější stavbou pařížské Invalidovny je Kostel s kopulí (Eglise du Dóme) z roku 1708, který je považován za vrchol francouzské barokní architektury.

Soukromou královskou kapli zvanou Kostel s kopulí vytvořil architekt J. H. Mansart
(Foto: www. emdx.org)

Pražská Invalidovna je postavená z iniciativy Karla VI. a z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho na pozemcích na Špitálském poli, které vlastnil řád křížovníků s červenou hvězdou. Na návrhu začal pracovat vídeňský dvorní architekt Jan Bernard Fischer, po jeho smrti stavbu dokončil významný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. V roce 1824 byly do štítu vsazeny hodiny, které vytvořil vynálezce Josef Božek (přesné kyvadlové hodiny vyrobil i pro hvězdárnu v Klementinu, ale nejvíc se proslavil tím, že jako první zavedl v Čechách parovoz).

Průčelí pražské Invalidovny s hodinami nad hlavním vchodem a bustou hrabětem Strozziho
(Foto: Vašek Vašák)

Florentský hrabě Petr Strozzi byl diplomat a polní velitel. Po těžkém zranění v bitvě u Allesandria della Paglia sepsal 3. srpna 1658 v Dymokurech závěť, v níž odkázal většinu svého majetku arcibiskupovi kardinálu Harrachovi s tím, aby ho on i jeho nástupci využívali k zaopatřování válečných invalidů. Strozzi byl nakonec zabit zbloudilou střelou 6. června 1664 po vítězné bitvě s Turky. Jak absurdní.

Busta hraběte Petra Strozziho, vytesaná v roce 1898 Mořicem Černilem a obklopená platany
(Foto: Vašek Vašák)

Kromě invalidů zde našly útočiště i jejich ženy a děti. Zprvu se sem nastěhovalo dvě stě lidí. V roce 1854 už zde přebývalo 17 důstojníků, 1115 vojínů, 138 žen a 134 dětí. Měli tu k dispozici lékaře, malou nemocnici, řeznický, pekařský a hokynářský krám, kantýnu, kapli Svatého kříže a dokonce věznici. V roce 1900 byla přemístěna z nároží Vodičkovy a Jungmannovy ulice na nádvoří Invalidovny empírová kašna. 

Západní křídlo
(Foto: Vašek Vašák)

Stavba Invalidovny započala v roce 1731 a byla definitivně zastavena v roce 1740. Po smrti Karla VI. už na dokončení nebyly peníze. V té době byla hotova jen z jedné devítiny. Původní projekt počítal se čtyřmi tisíci invalidy plus dalším personálem. V roce 1925 bylo v části Invalidovny zřízeno Vojenské muzeum, později sbírky Českého technického muzea a po 2.světové válce tu bylo sídlo Ústředního archívu ministerstva obrany. Váleční invalidé byli v roce 1935 přestěhováni do nové Invalidovny v Hořicích v Podkrkonoší (která tam fungovala do roku 1965). 

Pražská Invalidovna sídlí uprostřed Kaizlových sadů(Foto: Vašek Vašák)

V letech 1918 až 1927 zde začal tvořit významný český fotograf Josef Sudek. „Kus ramene a pravou ruku urvala mu první světová válka. Nikdy o tom nemluvil. Když rukoval na vojnu, byl vyučený knihař. Když se vrátil, nebyl nic. Ze zlé nutnosti učil se fotografem, ale toto řemeslo si zamiloval a vyučil se mu mistrně,“ vyjádřil se o Sudkovi Jaroslav Seifert (Wikipedie).

Josef Sudek se stal profesionálním fotografem právě na Invalidovně

(Foto: www.kultura.idnes.cz)

V parku před hlavním průčelím byl vztyčen pomník dvaceti devíti utonulým rakouským ženistům, kteří položili život při záchraně obyvatelstva během povodně v roce 1890. 

Památník utonulým ženistům (Foto: Petr Vilgus)

Povodně v roce 2002, které poničily zejména přízemí a tam uložené cenné dokumenty, se ukázaly jako doslova vražedné. Budovy se z řádění velké vody dodnes nevzpamatovaly. Bohužel armáda promeškala správný okamžik, kdy by se objektu zbavila a dnes už je nejspíš na prodej pozdě (jak se vyjádřil i známý architekt Zdeněk Lukeš: "Možná zchátrá, jak Barrandovské terasy," dodal). Kampus filozofické fakulty pro 4000 studentů tu patrně nevznikne, takže v lepším případě získají objekt developeři, použijí z něj, jako obvykle, pouze skelet a na jeho místě vyroste třeba hotel. Nebo další nesmyslné byznys centrum.

Týden poté, kdy v roce 2002 opadla voda...
(Foto: Vašek Vašák)

Po karlínské Invalidovně bylo pojmenováno nejmenší pražské sídliště, stanice tramvaje a metra

... a 14 dní po povodní se sem začali vracet lidé
(Foto: Vašek Vašák)

Snad se tu bude nadále dařit aspoň platanům. Mimochodem, na Invalidovně najdete největší platanový háj v Praze.

 A takhle vypadají jeho plody(Foto: Vašek Vašák)

Jediné, co může Invalidovnu zachránit, je v současné situaci už asi jenom zázrak. Ještě, že má nedaleko kapličku svatý Václav.

Kaplička na Sokolovské ulici
(Foto: Vašek Vašák)