Miloš Frýba byl pro mě vždy ztělesněním serióznosti a noblesy. U Alexandra Hemaly jsem naopak vnímal jistou míru nekonformity, tedy v jeho mladších letech pochopitelně.

Václave, ty lidi jsem vídal v podstatě ve svém mládí, některé dosud jako třeba Saskii. Každopádně moc děkuji za připomenutí

Já taky děkuju, Pavle

Hezké povídání, dík.

Vašku, přemýšlím, zda vstoupit do diskuse. S Milošem Fýbou jsem kdysi v televizi začínal. On myslím jako elektroefektář rekvizit. Dost a nablzko jsem znal M. Vostřákovou a hlavně jejího muže M. Zachatu.On byl velký komunista, ale rovný chlap a bedna. Když mu při režii ruplo v hlavě, stěhoval po studiu vlastnuručně skříně, nadával, ale nikdy nežaloval, nepomlouval. A paní Milena byla vždyky krásná a skutečná dáma. Znal jsm trochu i ty ostatní, ale to už nebudu rozvádět. Nezapomínejme, že v sedmdesárých létech se lámal chléb okolo ruské okupace. Třeba Miloš se mnou dlouho diskutoval, zda má vzít nabídku na hlasatele.

Josefe, Miloše jsem znal z účinkování u orchestru Václava Hybše, který uváděl a byla s ním vždycky velká legrace. Díky za vzpomínku.

Nechápu, co myslí pan Kučera tím "hluboká neznalost" - že tyhle lidi a události on sám nezná? Vždyť tím, že si přečte text pana Vašáka, se dost dozví...

Obdivuji slušnost a vychování pana Vašáka, když tak klidně a solidně odpovídá na urážky.

Jene, neznalostí byla moje chyba v perexu, kde původně stálo - místo Vesničky mé střediskové - Marečku, podejte mi pero. Nevím, kde jsem na takovou hloupost přišel.

hluboká neznalost

No jo, člověk není neomylný.

Nastavování zrcadla patří do vesničky střediskové,jasně...

Díky, máte pravdu.

Drobná oprava - ve filmu Marečku, podejte mi pero sice byl Kroupa junior, ale nečekal na nastavování zrcadla televizní hlasatelkou - v tomto filmu maminka Kroupová zrcadla leštila, aby tatínek Kroupa viděl, jaký je mladík.

Už jsem to opravil, děkuju. Jsem blb.