Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jizvy na duši

30. 11. 2016 8:59:40
Spisovatel Jan Jelínek v sobě nese (podobně jako Arnošt Lustig) odmalička téma holocaustu. Věnoval mu i část své nové knihy Jizvy na duši.

Pokud bych přeskočil začátek a konec (což jsem ovšem nikdy neměl v úmyslu), asi bych konstatoval, že příběh chlapce, který se v knize odvíjí, se podobá mnoha jiným příběhům. Dokonce i tomu mému. Trochu introvertní dítě, vymykající se ostatním, někdy dokonce kvůli tomu vysmívané, se časem najde s dvěma hochy se stejnými zájmy a stanou se z nich (v současnosti už spíš jen duchovně) životní souputníci.

Důležité ovšem je, co tomu předchází. Maminka Jana Jelínka porodila na cizí legitimaci, jelikož za války Židovky nesměly v pražských porodnicích rodit. Jeho tatínek, který nebyl Žid, naštěstí dokázal mnohé zařídit. Třeba, že neodjeli do Terezína a pět let je schovával u příbuzných mimo Prahu. To malého Honzíka poznamenalo na celý život. „Po celou dobu nosil táta nějakému Němci na Hradě, který nás zaštiťoval peníze a pak i jídlo a exkluzivní alkohol,“ vzpomíná. „Bohužel tátovo nemocné srdce ten stálý stres nevydrželo, těsně po válce, v roce 1947, vyčerpáním jako jedenačtyřicetiletý zemřel a maminka zůstala s námi třemi malými dětmi na všechno sama. Navíc se nevrátila z lágru její matka, sestra... Holocaust nás připravil o třicet osm příbuzných!“


Jan s bratrem celá léta pátrali po své sestře, která byla deportována s manželem a malým synkem z Terezína zvláštním vlakem do Estonska. Dozvěděli se, že jejich konečnou stanicí byl Raasik, odkud je odvezli mladí, příjemní Estonci, oblečení v uniformách estonské SS, autobusy do Kalevi-Liivy. Tam vězňům zaživa rvali zlaté zuby a pak je – opilí - postříleli. „Léta koresponduju s estonskými úřady a chci, aby oběti odškodnili, protože nebyli zabiti Němci a Německo za ně tudíž nic nezaplatilo. Marně.“

Víc prozrazovat nebudu. Jizvy na duši je silná kniha. Přečetl jsem ji jedním dechem. Věřím, že totéž ‚potká‘ i vás.



Jan Jelínek (19. 7. 1940 v Praze)
+ po gymnáziu byl pomocným dělníkem v hutích
+ pak teprve mohl vystudovat Fakultu žurnalistiky UK
+ 23 let byl režisérem v Krátkém filmu Praha
+ po roce 1989 stál u zrodu Občanského deníku, pracoval v Telegrafu a krátce v televizním zpravodajství, byl šéfredaktorem Videohobby
+ vyšly mu knihy KAŽDÝ NĚCO SBÍRÁ, LÁSKOVINY, 22 TISÍC HODIN V OBLACÍCH
+ na téma holocaustu A KDE BYL BŮH...? a JIZVY NA DUŠI

Autor: Vašek Vašák | středa 30.11.2016 8:59 | karma článku: 15.88 | přečteno: 256x

Další články blogera

Vašek Vašák

Komedianti jsou jako „jézeďáci“

Ivan Mládek je nejen muzikant a komik, ale i absolvent strojní průmyslovky a inženýr ekonomie. A rád mluví (vážně) do politiky.

3.9.2017 v 11:51 | Karma článku: 23.21 | Přečteno: 947 | Diskuse

Vašek Vašák

Ty jo, to je Janda!

Jiřina Anna Jandová (28) není jen dcera Dalibora Jandy, ale i zpěvačka, která má na svém kontě tři alba. Povídali jsme si nejen o hudbě. Snažil jsem se také přijít na to, jaká vlastně je, což mě u každého zajímá.

1.6.2017 v 15:30 | Karma článku: 17.35 | Přečteno: 580 | Diskuse

Vašek Vašák

Vyhladovět, řekl Brežněv!

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund se poznali na Vysoké škole obchodní. Rok po jejím absolvování už spolu odjížděli na svou první velkou výpravu. 22. dubna 2017 v 9.30 se koná oslava této cesty, od níž právě uplynulo 70 let!

21.4.2017 v 18:49 | Karma článku: 32.78 | Přečteno: 1532 | Diskuse

Vašek Vašák

O venkově, dětech a vších

S Davidem Kollerem jsme dlouhodobí kolegové a někdejší sousedé. Mám pocit, že se dodnes rádi vidíme. Proto jsme ani v rozhovoru nepředstírali vykání.

7.4.2017 v 11:56 | Karma článku: 20.77 | Přečteno: 568 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Kometa zvěstující Spasitele proletěla nad Hradem? ... :-)

Miloš Zeman je český politik, ekonom, prognostik a třetí prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu dne 8. března 2013.

18.12.2017 v 13:32 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 108 |

Helena Herynková

Tu je má služebnice Bilha, vejdi k ní!

Společnost, která téměř ztratila schopnost rodit zdravé děti. Zbyla jen hrstka plodných žen, které je třeba porobit, ale zároveň chránit, aby vyšším vrstvám přivedly na svět potomky. Toto je Příběh služebnice.

18.12.2017 v 9:46 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 332 | Diskuse

Jan Tomášek

BlahoSlavíci v Dolních Kounicích

Pěvecký sbor Blahoslava Hajnce v kostele sv. Petra a sv. Pavla v Dolních Kounicích o 3. adverntní neděli 2017.

17.12.2017 v 23:21 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Karel Sýkora

Autor a čtenář v Bibli

Je dobře se při četbě ptát, co chtěl básník říci? Jinými slovy – je autor literárního textu garantem jeho významu? A je důležité, aby čtenář onen význam nalezl? Co potom čtenář sám, je pouhým konzumentem daného textu?

17.12.2017 v 20:09 | Karma článku: 9.90 | Přečteno: 205 |

Vladimír Koliandr

Vrah z vodovodního kohoutku

1.místo úmrtí by nemuselo patřit kardiovaskulárním onemocněním, kdyby se zabránilo plošnému šíření hlavního původce tak časté smrti. Je jím aktivní chlór, kterým zabezpečujeme desinfekci všech vodovodních řádů.)*

17.12.2017 v 9:00 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 773 | Diskuse
Počet článků 82 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1037

Jsem hudebník, novinář a (s prominutím) spisovatel. Vystudoval jsem SPŠE Hořovice a Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř J.Ježka) - obor zpěv a skladba. Tři roky jsem byl projektantem, pak (vlastně až dodnes) muzikantem. Napsal jsem řadu písní pro naše přední zpěváky (V. Špinarová, H. Zagorová. J. Korn ad.), mé album Masky se stalo exponátem Muzea Vl. Vysockého v polském Koszalinu. Zkomponoval jsem hudbu k několika americkým filmům (Stockholm Syndrome, Goreality, Pill Word, Jesus Now). Jako interpret jsem vystupoval 10 let v asi tisíci představeních dvojice Šíp – Uhlíř, zpíval jsem i s několika skupinami. Do nedávna jsem byl kapelníkem legendárního undergroundového "sdružení" Aktual (ke spolupráci s M. Knížákem mě přivedl textař Z. Rytíř). Od roku 1991 jsem i novinářem. Byl jsem redaktorem Xantypy, Týdeníku Televize, šéfredaktorem hudebního internetového časopisu www.make.cd. Psal jsem (event. píšu) do Mladého světa, Ahoje na sobotu, Reflexu, Koktejlu, Time In, Sportu, Receptáře, Xantypy atd. Vyšlo mi 7 knih (do dalších jsem přispěl), Pouť za černým Kristem obdržela cenu M. Ivanova za Knihu literatury faktu 2005-07.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.