Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Doktor Klavír 90

Z devadesáti let, kterých by Jiří Šlitr dosáhl 15. února 2014, mu bylo dopřáno prožít pouhou polovinu. Teprve při výčtu všeho, co po sobě zanechal, si člověk uvědomí, kolik se mu toho povedlo.

www.ceskatelevize.cz

 

Než se začtete do blogu (což bych si přál), přijměte pár osobních postřehů. Doba, v níž vznikla dvojice Suchý - Šlitr, byla pro ně přímo požehnaná. Mladí posluchači už měli dost "velkých hlasů" a civilně zpívané písničky s chytrými, vtipnými texty a chytlavými melodiemi přijali za své i proto, že si je mohli sami zazpívat. 
Po Šlitrově smrti se množily spekulace o tom, jak by se kariéra dua S+Š vyvíjela a jak dlouho by zůstali na špičce naší populární hudby, kdyby k té politováníhodné události nedošlo. Podle mě by spolu dvojice moc dlouho nevydržela. Šlitr už nějaký čas přemýšlel o svém odchodu ze Semaforu. Chtěl se prosadit v zahraničí (o čemž se svěřil mj. Miroslavu Horníčkovi a Ferdinandu Havlíkovi. Jiří Suchý však v pokračování dua věřil, poněvadž nedlouho před smrtí si u něj Šlitr objednal libreto na "jazzovou operu, které by nemělo víc než 25 stránek"). Neměli bychom ovšem zapomínat ani na skutečnost, že se v té době už začaly stávat módními hudební trendy, které Šlitrovi nebyly tak vlastní, a posluchači si nacházeli nové, mladší idoly. Prostě doba, nakloněná dvojici S+Š, tak jako tak pomalu končila. Ale zaplať pánbůh za ni. Stopa, která vznikla ze spoluprace obou pánů, je zřejmá a trvalá.

 

Jaký byl 
Byl mužem mnoha talentů. Uměl hrát na piano, akordeon, kytaru, saxofon, trubku a další nástroje. Po každé premiéře se vžilo, že zasedl ke klavíru, hrál a všichni zpívali. Hlasově i pohybově rád napodoboval semaforské zpěváky. Lubomír Lipský vzpomínal, že kdykoli byl u nich na návštěvě, přehrával své nejnovější skladby a přitom je nutil, aby mu zpívali sbory. Od malička také výborně lyžoval a s oblibou vyrážel do Alp. Dobře hrál i tenis. 

Neuměl odpočívat, byl neuvěřitelně pracovitý a ambiciózní. Nepostrádal „kinderstube“ a velmi miloval své rodiče. Miroslav Horníček ho charakterizoval jako slušného, pohodového a pohotového člověka. 
Miloval luxusní obleky (buřinku nosil proto, aby vypadal jako komik), jezdil rychlými auty, rád cestoval (chtěl být diplomatem v nějaké krásné zemi) a tancoval (nezapomenutelné je vějířové taneční číslo S+Š). Nebyl abstinent, ale alkoholu moc neholdoval, příležitostně kouřil dýmku. V jednom rozhovoru přiznal: „Nejsem chud, ale skoro všechny peníze jsem rozfofroval. Většinou za ženský“ (Jiří Šlitr: Sborník textů, fotografií a kreseb uspořádal Jiří Suchý, Editio Supraphon Praha, Bratislava, 1970).

Měl suchý humor, který dokládá následující situace. Po návštěvě Louise Armstronga v Praze v roce 1965, dostal Šlitr otázku, jestli Mistr zařadil nějakou z jeho písní do svého repertoáru. Odpověděl, že jak nedávno jeho repertoár poslouchal, poznal v něm řadu svých skladeb. 
Z muzikantů obdivoval Sammyho Davise Jr., Ellu Fitzgerald, Beatles a Jaroslava Ježka.
P.S.
Jiřímu Šlitrovi by bylo devadesát let. A teď jedna perlička - S+Š spolu nikdy (kromě premiér a jednoho svátku, což ovšem vyprovokoval Čs. rozhlas) nic neslavili! "Když jsme si náhodou vzpomněli, že má ten druhý narozeniny nebo svátek, tak jsme si popřáli, ale to bylo vše," prozradil Jiří Suchý. Tato informace jen zapadá do skutečnosti, že opravdoví kamarádi se z nich stali až během zájezdu ve Stuttgartu v roce 1969 (více najdete v dubnové Xantypě).

 

www.kultura.idnes.cz 

Přezdívky 

Ač to tak nevypadá, o lecčems mohou vypovídat. Nejslavnější – Doktor Klavír – mu vymyslel Miroslav Horníček, v Semaforu mu říkali pro jeho mlčenlivost Rybín, Jiří Voskovec (který ho měl velice rád) ho v dopisech oslovoval Milý Šlitroskope. On sám v sobě viděl univerzálního diletanta, ostatní naopak puntičkáře, bonvivána, donchuána, blumu a nemluvu. V rychnovském gymnáziu dával učitel češtiny a francouzštiny studentům přezdívky. Jiří Šlitr jich posbíral dvaatřicet! Třeba Šibal, Švihák, Lump nebo Svěrák.

 

Jiří Šlitr

+ 15. 2. 1924 v Zálesní Lhotě - 26. 12. 1969 v Praze
+ Měl sestru Olgu (provdanou Mroženskou)
+ Přestože byl spoluzakladatelem Semaforu, nikdy nebyl jeho členem – na rozdíl od Laterny magiky    (1959-61)
+ S Jiřím Suchým napsal 287 písní, dalších 30 s Pavlem Koptou a 10 s Miroslavem Horníčkem; poslední    píseň, kterou pro někoho napsal (pro Milušku Voborníkovou) byla Líbej mne víc
+ Na deskách vyšlo 144 písní S+Š, z toho JŠ zpíval 20
+ Složil písničky k 21 hrám Semaforu a dalším čtyřem mimo divadlo
+ Je podepsán pod hudbou k 10 filmům (Černý Petr, O něčem jiném, Zločin v šantánu ad.)
+ Podílel se na televizních pořadech Plakala panna plakala (2 díly) a Grandsupertingltangl (3 díly)
+ JŠ měl 12 samostatných výstav, z toho 7 v cizině (v SRN, Bruselu, Hollywoodu, New Yorku, Houstonu)
+ Ilustroval 9 knih (Škvoreckého Babylónský příběh a Zbabělce, Redutání Pavla Boška ad.)
+ Je pohřben na Vinohradském hřbitově 
+ V Rychnově nad Kněžnou má (před gymnáziem, kde maturoval) bustu, dále jsou tu dvě pamětní desky, ulice, kavárna, nesoucí jeho jméno, koná se zde i festival  Šlitrovo jaro
+ Supraphon nyní vydává jako vzpomínku čtyřalbum Šlitr zpívá Šlitra/ Písničky a Ďábel z Vinohrad. Na prvním CD zpívá Šlitr sólo, na druhém duety (jako bonus jsou tam i unikátní nahrávky Rychnovského dixielandu s tehdy třiadvacetiletým Šlitrem z roku 1947 - původně vyryté na papírové desky kaktusovým trnem) a na třetím a čtvrtém je záznam představení Ďábel z Vinohrad z 3. 10. 1968, tedy pár týdnů po okupaci, což je zřejmé i z nahrávky.

P144 Supraphon

 výtvarník
Nakreslil tisíce obrázků (portrétů, karikatur, městských ulic a jazzových hudebníků). Už v roce 1955 koupila Galerie Hlavního města Prahy jeho kresbičky. O dva roky později se stal členem Svazu čs. výtvarných umělců a měl první samostatnou výstavu, které časem utěšeně přibývaly. I v cizině. V roce 1968 vystavoval po dva roky v deseti městech ČSSR společně s Jiřím Suchým. Nejčastěji kreslil perem nebo tužkou, zkoušel i olejomalbu, akvarel, linoryt nebo suchou jehlu. Z výtvarných umělců mu učaroval Pablo Picasso, Joan Miró, Paul Klee, Jiří Trnka, učil se od Josefa Lieslera.

 

www.webmagazin.cz

 

 a ženy

V interview pro Mladý svět v roce 1968 přiznal: „Ženská by neměla být moc hloupá… Možná by ale bylo nevýhodný mít ženu, která je chytřejší než člověk sám. To by oběma lezlo na nervy.“ Byl milovníkem mladých, krásných dívek, se kterými se brzy rozcházel. Nechtěl se vázat, a když se oženil Suchý, měl mu to dokonce za zlé. V písničce Ďábel z Vinohrad dokonce uveřeňoval pro zájemkyně pravidelně svoji adresu (Chodská 13, páté patro bez výtahu). 
Jeho osudovou ženou byla konferenciérka Sylva Daníčková, s níž se poznal na Expo 58 v Bruselu, a přes několikery rozchody spolu byli jedenáct let. Druhou femme fatale byla Bohumíra Peychlová (prozaička a dramaturgyně), s níž měl dceru Dominiku. To ovšem vyšlo najevo až po jeho smrti (nevěděl to ani Suchý, ani jeho rodiče). Dominika Křesťanová (1966) vystudovala angličtinu a norštinu a obdržela několik ocenění za překlady. V roce 1997 o něm řekla V televizních Příbězích slavných – Jó, to jsem ještě žil: „Táta nebyl příliš rodinný typ. Byl to spíše takový samotář, i když společnost měl samozřejmě rád.“

 

Autor: Vašek Vašák | čtvrtek 13.2.2014 13:52 | karma článku: 21,25 | přečteno: 1004x
  • Další články autora

Vašek Vašák

Tragicky vykoupená genialita

Životopisný román Já, Vincent je strhující a poctivé dílo. Spisovatel, scenárista a herec Jiří Žák ho „vyseděl“ mnohaletým studiem reálií, malířovými dopisy i událostmi, které postavil van Goghovi život do cesty.

8.12.2020 v 15:57 | Karma: 10,97 | Přečteno: 356x | Diskuse| Poezie a próza

Vašek Vašák

Taxmeni 50 let

Původně hráli něco mezi bluegrassem a folkem, pak moderní i military country. Od okamžiku, kdy se sešli poprvé, uplynulo padesát let!

12.8.2020 v 8:55 | Karma: 17,61 | Přečteno: 562x | Společnost

Vašek Vašák

Lustig znamená veselý

Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, přežila Terezín, Osvětim i Mauthausen a dnes, ač téměř pětadevadesátiletá, o svých zážitcích vypráví.

22.4.2019 v 13:05 | Karma: 19,32 | Přečteno: 422x | Kultura

Vašek Vašák

S nemocí se nebojuje

Petru Hanáčkovi oznámili lékaři, že má rakovinu. Bylo mu pětačtyřicet let. On však odmítl devastující operaci, a za pomoci své manželky Martiny se rozhodl vyléčit se.

26.11.2018 v 19:54 | Karma: 29,91 | Přečteno: 2771x | Diskuse| Společnost

Vašek Vašák

Fanoušci musejí být šílení

S Tour de France mám trochu problém. Na jedné straně obdivuju umění jezdců, na druhé straně moc nevěřím, že ho dosahují bez podpůrných prostředků. Nejvíc mě ale irituje chování diváků a nechápu, proč ho pořadatelé tolerují.

25.7.2018 v 15:40 | Karma: 20,08 | Přečteno: 885x | Diskuse| Sport
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu

19. května 2024,  aktualizováno  15:53

Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...

Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si

19. května 2024  15:49

Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...

Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel

19. května 2024  15:25

Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...

Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov

19. května 2024  15:10

Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...

Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA

Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...

  • Počet článků 90
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1232x
Jsem hudebník, novinář a (s prominutím) spisovatel. Vystudoval jsem SPŠE Hořovice a Lidovou konzervatoř (dnešní Konzervatoř J.Ježka) - obor zpěv a skladba. Tři roky jsem byl projektantem, pak (vlastně až dodnes) muzikantem. Napsal jsem řadu písní pro naše přední zpěváky (V. Špinarová, H. Zagorová. J. Korn ad.), mé album Masky se stalo exponátem Muzea Vl. Vysockého v polském Koszalinu. Zkomponoval jsem hudbu k několika americkým filmům (Stockholm Syndrome, Goreality, Pill Word, Jesus Now). Jako interpret jsem vystupoval 10 let v asi tisíci představeních dvojice Šíp – Uhlíř, zpíval jsem i s několika skupinami. Do nedávna jsem byl kapelníkem legendárního undergroundového "sdružení" Aktual (ke spolupráci s M. Knížákem mě přivedl textař Z. Rytíř). Od roku 1991 jsem i novinářem. Byl jsem redaktorem Xantypy, Týdeníku Televize, šéfredaktorem hudebního internetového časopisu www.make.cd. Psal jsem (event. píšu) do Mladého světa, Ahoje na sobotu, Reflexu, Koktejlu, Time In, Sportu, Receptáře, Xantypy atd. Vyšlo mi 7 knih (do dalších jsem přispěl), Pouť za černým Kristem obdržela cenu M. Ivanova za Knihu literatury faktu 2005-07.